středa 22. listopadu 2017

Milimetr od dna


Ahoj..
Vlastně ani nevím, proč ti tohle píšu, ale nemůžu na to přestat myslet. Nemůžu přestat myslet na ten včerejšek. Nikdy jsem nic tak silného nezažila a nevím, co si o tom myslet. Jestli je dobře, že se to stalo, nebo jestli se za to mám stydět.
Já v takových věcech neumím chodit, a proto to píšu, nedokážu to říct nahlas. Jen bych si přála, abys pochopil, co to pro mě znamenalo. Jak intimní ten večer vlastně byl.. 
Když na mě ten pláč přišel, snažila jsem se ho v té tmě skrýt. Přece jenom v pokoji svítila jen televize a my byli pod dekou. Začala jsem přemýšlet nad svou možnou ztrátou a ten pláč nešel zadržet. Trvalo jen pár minut, než jsi na to přišel. Nevím, jak by to pokračovalo, kdyby sis nevšiml..
Ale ty sis všiml. A v ten moment, co jsi se zeptal ,,Ty brečíš?", jsem věděla, že vzlyky neudržím. 
Jakoby se desetkrát zpomalil čas. Vím, že jsi mě posadil a byl jsi hrozně vyděšený a zmatený. Ten strach ve tvých očích byl hmatatelný. Jenže já nedokázala mluvit. Nedokázala jsem ze sebe dostat ani hlásku. Prostě to nešlo. Moje věčně skrývané emoce a obavy vybouchly a tys měl tu smůlu (a já štěstí), že jsi byl u toho. 
Nikdy jsem před někým takhle neztratila kontrolu nad svým chováním. Najednou jsem měla šíleně sucho v krku, celá jsem se třásla a nedokázala to zastavit. Už jsem byla příliš ponořená do svých myšlenek. 
Vždycky jsem byla paranoidní pesimista. Ve všem jsem hned viděla to nejhorší a bála se. Tento rok je tu ale příliš mnoho špatné energie. Příliš špatné energie kolem mě. Kolem mé rodiny. Ta bolest, kterou teď snáším, je občas nesnesitelná. 
Tys tu ale pro mě byl. Sesypala jsem se ti do náruče a tys mě chytil a sevření nepovolil. Zachytil jsi mě milimetr od samého dna a odhodlaně vytáhl k sobě. Snášel jsi tu bolest se mnou. Stačilo ti jednoslovné vysvětlení a hned jsi věděl, co máš dělat. Tiskl jsi mě ke svému srdci, abych si uvědomila, že tu jsi. Že na to nemusím být sama. Že ti můžu věřit. Že mě nikdy nepustíš..
Jenom jsem chtěla, abys věděl, že jsem ti opravdu nesmírně vděčná za to, že mi pomáháš. Bez tebe bych tu i dnešní večer strávila v slzách. Jenže já sama nejsem. Vím, že mám tebe, a že s tebou můžu počítat. Takže si jdu udělat čaj, zachumlat se pod deku a pustit si oblíbený seriál. 

Děkuju.
S láskou,
-M


_______________________________________________________________


Jen bych chtěla dodat, že je opravdu na každém z vás, co si z těchto mých "příběhů" odnesete. Můžete si mnoho věcí sami domyslet a podělit se o postřehy v komentářích. Jsem vděčná za každou zpětnou vazbu.
Reakce:

7 komentářů:

  1. Odpovědi
    1. Je to krásný pocit, dostávat na svou tvorbu samé pozitivní ohlasy, děkuji!!♥

      Vymazat
    2. Nemáš vůbec za co! :) Za pravdu se neděkuje, nemám tohle přísloví ráda, ale v tomhle případě to sedí naprosto! :)

      Vymazat
  2. Opět krásné a hodně silné, emotivní :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji Vám za zpětnou vazbu, moc si toho vážím.